Lifestyle

Leden – nový začátek?

Jak už to tak většinou bývá, spousta z nás vstupuje do dalšího roku s novými cíli, předsevzetími, sny.
Ani u mě to není jinak. Do 2019 jsem vplula s velkými plány a elánem. První týden jsem měla naplněný diář, vše jsem si pečlivě naplánovala, jela doslova podle tabulek. Jedla jsem zdravě, pravidelně četla, chodila do práce. Ale na světě musí být rovnováha a tak přišel menší pád, ale já to optimisticky označuju jako výzvu. Práce, kterou jsem až na pár záležitostí brala jako dream job, skončila smlouvou na dobu určitou. Občas se zkrátka s lidmi nedomluvíte. Takže mezi mé lednové a teď už vlastně i únorové cíle se řadí hledání nové práce.
Aby článek nebyl jen depresivní, je potřeba vyzdvihnout i ty hezké chvíle. Po tom, co jsem se rozloučila s vánoční atmosférou (a že to bylo těžké loučení), přišlo těšení se na plesovou sezónu. Plesy jsme zvládli hned dva. Prvním byl Myslivecký ples a můžete si ho představit jako tu pravou
jihočeskou, akorát bez velké finální rvačky. Na začátku jsme se vyfotili, abychom měli památku, a pak jsme se protančili na ty největší retro pecky skoro až do rána. Dále jsme absolvovali jeden maturitní ples v Metropolu, který se povedl na jedničku.

Leden byl i ve znamení pečení a čtení. U pečení jsem se hodně inspirovala v kuchařce Cat and Cook, kterou jsem dostala pod stromeček.  A co se týče čtení, tak tady je můj lednový přehled:

Hygge a polibky – Clara Christensenová
Tahle knížka má doopravdy nádhernou obálku a to bylo  asi první, co mě zaujalo. Anotace mi také přišla fajn, takže jsem se do ní pustila. Jedná se o nenáročnou oddychovku odehrávající se v Anglii a Dánsku. Začátek mi přišel moc natažený, konec zase velmi rychlý. Bavilo mě, jak hlavní hrdinka
popisuje svůj každodenní život v Londýně a já si přitom aspoň zavzpomínala. Hodnotím 55 %.

Polibek v New Yorku – Catherine Riderová
Zde jsem měla trošku pocit, že už nejsem cílová skupina. Děj byl lehce nereálný a chvílemi až vyčerpávající. Pokud si chcete odpočinout a radovat se ze šťastného konce, tak si knížku přečtěte, ale nečekejte nic závratného. Za mě 50 %.

Drogy, sex a foie gras – Radek Dvořák
Občas se vám ty nejlepší knihy dostanou do ruky náhodou a tohle je přesně ten případ. Sama od sebe bych po této knížce asi nikdy nesáhla, ale přinesl si ji domu přítel, což už je divný, jelikož je naprostý nečtenář. Jen tak jsem do ní nahlédla, začetla se do první kapitoly a za odpoledne měla přečteno. Jedná se o humorné povídky z porevoluční doby, které nám vypráví hlavní postava knihy Pavel Starý. Děj se odehrává v prostředí českého hotelnictví a je plný snadno vydělaných peněz a následného užívání si. S Pavlem nakoukneme do světa luxusních hotelů, ale jak poznáme, každá mince má dvě strany. Kniha je doopravdy kraťoučká, takže za chvíli máte přečteno, ale rozhodně doporučuju! Hodnocení 80 %.

Cukrářova dcera – Laura Madeleine
Tuhle jsem zahlédla v knihovně a zaujala mě spíš obálka, tak jsem si řekla, že by to mohlo být takové fajn oddychové čtení. Ale bylo to více než to. Takhle knížka byla naprostá bomba a nemohla jsem se od ní odtrhnout. Příběh se odehrává ve dvou časových linkách. V Paříži 1910 a v Londýně 1988. Mladá studentka Petra se místo psaní své disertační práce snaží vypátrat tajemství z mládí svého zesnulého dědečka. Touhu po pravdě ruku v ruce doprovází i strach z toho, co objeví a čeho starý pán až do své smrti litoval. Při pátrání v archivech a knihovnách se pomalu dozvídá o “zakázané” lásce cukrářského učně Guillauma a dcery majitele cukrárny Jeanne. Ale jak to souviselo s jejím dědečkem Jimmem? To vám neprozradím. Tohle byl přesně můj šálek kávy. Kniha tlustá tak akorát, skvělé popisy prostředí Paříže, cukrárny ale i chudších čtvrtí a do toho skvělý a neotřelý příběh mladých lidí. Za mě určitě ano, ano, ANO! Hodnocení 75 %.


Nejkrutější měsíc – Louise Penny
Opět v Tree Pines a opět skvělé počtení. Jedná se o třetí knihu v pořadí a tato se mi zatím líbila nejvíce. Dozvídáme se více o minulosti vrchního inspektora Gamache a to celé protknuté skvělou detektivní zápletkou. O finální gradaci děje ani nemluvím. Stokrát ano! Hodnotím 85 %.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..