Originál: Les gens heureux lisen tet boivent du café
Nakladatelství Motto ve společnosti Albatros Media a.s.
Počet stran: 224

V momentě, kdy jsem ji viděla v knihkupectví, bylo nadmíru jasné, že kniha je přímo pro mě. Po přečtení anotace jsem se na knihu vyloženě těšila, hodně mi to připomínalo P.S. Miluji Tě, což je moje srdcovka. Ale… Název a vzhled obálky bohužel není všechno.

Příběh vypráví o Pařížance Diane, která spolu se svým kamarádem vlastní kavárnu pojmenovanou „Šťastní lidé čtou a pijou kávu“. Diane při automobilové nehodě ztrácí svého manžela a malou dcerku. Je zdrcená, uzavírá se do sebe a ztrácí svůj smysl života. Nakonec se rozhodne odjet do Irska, což bylo velkým snem právě jejího manžela. Zde se setkává se sympatickým postarším párem Abby a Jackem a jejich synovcem Edwardem, od kterých si pronajímá dům. S Edwardem má poté velmi komplikovaný vztah, který jsem sama moc nepochopila.

Nečekala jsem nějaké rozsáhlé literární dílo typu Vojna a mír, ale toto mě bohužel zklamalo. Celý děj mi přijde nedetailní a celkově nerozvitý. Mám z toho dojem, jako kdyby autorka chtěla co nejdříve dílo dokončit a hlavně aby bylo hotovo. Vadí mi, že i téměř půlka knihy je o tom, jak hlavní hrdinka kouří cigarety a sem tam smutek utápí v alkoholu. Happy end se nekoná, což by mi asi tolik nevadilo, ale celkové zakončení mě moc nepřimělo k tomu si přečíst další díl (Šťastní lidé mají snadný život).

V současné době se podle knihy natáčí i film, na nějž koupila práva společnost TWC.

Kniha je velmi oddychová a hodnotím 58%.